V marketingu se běžně využívají údaje ze zákaznických recenzí. Jedním z často používaných prvků je prezentace průměrného hodnocení ve formě „průměrných hvězdiček“.

Pojmy „nekalá soutěž“ a „nekalé obchodní praktiky“ bývají v praxi často zaměňovány, a to zejména vzhledem k jejich společnému znaku – obě představují protiprávní jednání v rámci hospodářské soutěže. Přesto je nezbytné mezi nimi rozlišovat.

Šíření reklamy za stěrači aut není v souladu s právem. Porušuje nejméně dva obecné předpisy a velmi často bude také v rozporu s nařízením příslušného města či obce.

Pojišťovna prezentuje na svých stránkách nabídku životního pojištění. Spotřebiteli nabízí volbu mezi tlačítky „ANO, chci se pojistit a zajistit svou rodinu“ a „NE, nevadí mi, že ohrozím existenci celé své rodiny“. Ukázkový confirmshaming.

Zakladatelé právnických osob musí při založení určit její název. Někdy zvolí označení, které zahrnuje jméno člověka.

Zákon o regulaci reklamy zakazuje šíření reklamy na pohřební služby (a související činnosti) „v souvislosti s informováním o smrti“.

Reklama na pohřební služby obvykle vzbudí naši pozornost. Dotýká se jednoho z největších tabu v moderní společnosti. Zvláště to platí u těch reklamních sdělení, které téma smrti spojují s humorem. Dle osobního naladění někdo tuto kombinaci bere jako vtipnou připomínku vlastní smrtelnosti, jiný ji bude kritizovat jako morbidní představení a někdo ji bude vidět jako nevědomý pokus vyhnout se citlivému tématu distrakcí vtípku. Kolik vtipu reklama (a někdy také regulatorní orgán) snese, je v prvé řadě otázkou pro marketingové znalce. Za určitých podmínek může síla obsahu zastřít poselství či účel reklamy (informace o zboží či službě, vštípění značky), podobně jako je tomu třeba u reklamy s příliš exponovanou erotikou (vampire effect).

Vrchní zemský soud (OLG) v Jeně rozhodnutím ze dne 28. srpna 2002, sp. zn. 2 U 268/02, překvapil německou praxi i doktrínu svým odmítavým postojem k reklamě, která při označení nabídky konkurence použila slovo „nevěra“.

Diskuse o (ne)dobrovolném využití podobizen politiků a jiných prominentů v reklamě obohatil v loňském roce docela zajímavý případ posuzovaný Vrchním zemským soudem v Drážďanech.