Směnečné právo - podcasty

Ucelený výklad směnečného práva.

Ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. Zákon o spotřebitelských úvěrech v § 112 použití směnky zakazuje, připouští však několik (pravých i nepravých) výjimek. Podcast se zaměřuje také na mezery v ochraně spotřebitele a nepomíjí alespoň ve stručnosti zmíním i zahraniční právní úpravy, ve kterých svou rezolutností vyniká úprava slovenská.

 

Směnečné hmotněprávní námitky představují obranu směnečného dlužníka proti uplatnění směnečných práv legitimovaným věřitelem. Vyznat se v nich nemusí být zrovna jednoduché již proto, že není jednotná nomenklatura. Snad každý z autorů, kteří se věnují směnečnému práva, přináší vlastní způsob třídění. Tak jsem to zkusil také...

Směnka může být prostým předmětem obchodu, tj. předmětem investice. V praxi ale převažují funkce aktivní. Podle příslušné směnečné smlouvy může směnka v nesměnečném vztahu hrát roli platebního instrumentu (ve dvou variantách - pro soluto a pro solvendo), roli utvrzovací/zajišťovací či roli sankční (je smluvní pokutou svého druhu).

Dříve velmi důležitá oblast prezentace směnky cizí k přijetí směnečníkovi se v současných poměrech redukuje spíše jen na otázku, jak směnečník akceptuje směnku. Převažuje totiž směnka vlastní (která nemá akceptanta a přímým dlužníkem je u ní výstavce) a u cizí směnky se obvykle emituje směnka již akceptovaná tak, aby majitel nemusel zařizovat příjetí u směnečníka.

© 2026, Josef Kotásek. Všechna práva vyhrazena. Tento web vytvořila StaWEBnice.

Vyhledávání